Nový pohled na cukrovku: inzulin není nepřítel

• Nové výzkumy ukazují, že inzulin funguje spíše jako termostat regulující energii v krvi, přičemž bazální inzulin je důležitější než výkyvy inzulinu po jídle.
• Osobní prahová hodnota tuku a velikost tukových buněk hrají klíčovou roli v rozvoji diabetu 2. typu, přičemž menší tukové buňky jsou metabolicky zdravější. Snažte se zmenšit tukové buňky
• Prevence a léčba diabetu by se měla zaměřit na snížení bazálního inzulinu, udržování zdravé velikosti tukových buněk, prioritizaci příjmu proteinu a kombinaci vyvážené stravy s pravidelným cvičením.

Diabetes mellitus 2. typu (DM2), běžně známý jako cukrovka 2 typu, je onemocnění, které postihuje miliony lidí po celém světě. Jak vlastně cukrovka vzniká a jaké jsou její příznaky? Tradiční pohled na DM2 se zaměřuje především na roli inzulinu jako „skladovacího hormonu“. Nové poznatky však naznačují, že vztah mezi inzulinem, glukózou a tělesným tukem je mnohem komplexnější.

Jak vzniká cukrovka?

Dlouho se věřilo, že hlavní příčinou DM2 je nadměrná produkce inzulinu v reakci na vysoký příjem sacharidů. Nový výzkum však ukazuje, že klíčovým faktorem je spíše tzv. „osobní prahová hodnota tuku“ (personal fat threshold). Každý člověk má geneticky daný limit, kolik tukových buněk může jeho tělo vytvořit. Když se tyto buňky naplní, začnou se stávat resistentními vůči inzulinu, což vede k rozvoji DM2.

Studie publikovaná v časopise Cell Metabolism v roce 2015 (Virtue, S., & Vidal-Puig, A. (2015). Adipose tissue expandability, lipotoxicity and the Metabolic Syndrome–an allostatic perspective. Biochimica et Biophysica Acta, 1801(3), 338-349) podporuje tuto teorii a ukazuje, jak omezená schopnost tukové tkáně expandovat může vést k metabolickým poruchám.

Příznaky cukrovky často zahrnují:

• Zvýšenou žízeň a časté močení
• Únavu a rozmazané vidění
• Pomalé hojení ran
• Neuropatii (poškození nervů)

Tyto příznaky jsou však často nenápadné a nemoc může dlouho probíhat bez povšimnutí.

Nový pohled na roli inzulinu

Tradiční pohled na inzulin jako na pouhý „skladovací hormon“ je podle nových poznatků příliš zjednodušený. inzulin ve skutečnosti funguje spíše jako termostat regulující hladinu energie v krvi. Jeho hlavní funkcí je udržovat stabilní hladinu glukózy a dalších živin v krevním oběhu.

Výzkum publikovaný v Nature Reviews Endocrinology v roce 2018 (Czech, M. P. (2018). inzulin action and resistance in obesity and type 2 diabetes. Nature Reviews Endocrinology, 14(3), 177-189) poskytuje komplexní pohled na mechanismy inzulinové rezistence a podporuje myšlenku, že inzulin hraje mnohem složitější roli v metabolismu, než se dříve předpokládalo.

Klíčové body:

1. Bazální (lačný) inzulin je důležitější než postprandiální (po jídle) výkyvy. Většina pozornosti se tradičně věnovala prudkým nárůstům inzulinu po jídle. Nové poznatky však ukazují, že až 80 % denní produkce inzulinu u diabetiků tvoří bazální inzulin vylučovaný mezi jídly (oproti 30-50% u nediabetiků) Vysoká hladina bazálního inzulinu je proto mnohem, mnohem větším problémem než krátkodobé výkyvy po jídle.

Studie publikovaná v Diabetes Care v roce 2016 (Basu, R., et al. (2016). Comparison of basal versus prandial insulin on metabolic control in type 2 diabetes. Diabetes Care, 39(9), 1581-1588) potvrzuje význam bazálního inzulinu v celkové glykemické kontrole u pacientů s DM2.

2. Osobní prahová hodnota tuku určuje náchylnost k inzulinové rezistenci Každý člověk má geneticky daný limit tukových buněk. Když se tyto buňky naplní, stávají se resistentními vůči inzulinu, což vede k DM2. Někteří lidé mají tento limit nižší a mohou se stát diabetiky i při normální váze, zatímco jiní mohou mít nadváhu, aniž by se u nich rozvinula cukrovka.
3. Malé tukové buňky jsou zdravější než velké Výzkum ukazuje, že menší tukové buňky jsou metabolicky zdravější a citlivější na inzulin než velké, přeplněné buňky. Cílem by proto mělo být zmenšení tukových buněk, nikoli nutně snížení jejich počtu.

Studie publikovaná v Journal of Clinical Investigation v roce 2015 (Lönn, M., et al. (2015). Adipocyte size predicts incidence of type 2 diabetes in women. FASEB Journal, 24(1), 326-331) ukazuje, že velikost tukových buněk je lepším prediktorem rozvoje DM2 než celkové množství tělesného tuku.

4. Příjem tuku ovlivňuje inzulin více, než se předpokládalo Ačkoli tuk nevyvolává okamžitý nárůst inzulinu jako sacharidy, dlouhodobě zvyšuje potřebu inzulinu. Studie ukázaly, že vysokotučná strava může zvýšit celkovou denní produkci inzulinu až o 42 %.

Výzkum publikovaný v American Journal of Clinical Nutrition v roce 2017 (Hernández, E. Á., et al. (2017). High dietary fat intake induces a microbiota signature that promotes food addiction. Scientific Reports, 7(1), 11082) ukazuje, jak vysokotučná strava může ovlivnit střevní mikrobiom a přispívat k rozvoji metabolických poruch.

5. Protein by měl být prioritou v jídelníčku Protein má nejvyšší termický efekt (spotřebuje nejvíce energie při trávení), poskytuje nejvíce mikroživin a pomáhá udržovat svalovou hmotu, která je klíčová pro regulaci glukózy.

Studie publikovaná v Diabetes Care v roce 2017 (Snorgaard, O., et al. (2017). Systematic review and meta-analysis of dietary carbohydrate restriction in patients with type 2 diabetes. BMJ Open Diabetes Research & Care, 5(1), e000354) podporuje význam nízkosacharidové stravy s vyšším podílem bílkovin v léčbě DM2.

Jak tedy léčit a předcházet cukrovce?

Na základě těchto nových poznatků lze formulovat několik doporučení pro prevenci a léčbu DM2:

1. Zaměřte se na snížení bazálního inzulinu. Místo obsesivního sledování glykemických výkyvů po jídle je důležitější snížit celkovou hladinu bazálního inzulinu. Toho lze dosáhnout především úpravou stravy a zvýšením fyzické aktivity.
2. Udržujte tukové buňky malé. Cílem by mělo být zmenšení tukových buněk, nikoli nutně drastické snížení celkového tělesného tuku. Toho lze dosáhnout vytvořením mírného kalorického deficitu a pravidelným cvičením.
3. Nepřehánějte to s tuky I když nízkosacharidová strava může být prospěšná, není třeba přidávat extra tuky do jídla (např. máslo do kávy = Bulletproof cafe). Zaměřte se spíše na kvalitní zdroje bílkovin a zdravé tuky v přirozené formě.
4. Prioritizujte protein. Dostatečný příjem bílkovin pomáhá udržovat svalovou hmotu, poskytuje důležité mikroživiny a má nejvyšší termický efekt. Množství proteinu by mělo být přizpůsobeno individuálním potřebám. Nízkosacharidová, nízkotučná dieta s vyšším obsahem proteinu, cca 500 kcal pod vasim bazálním metabolismem.
5. Kombinujte úpravu stravy s pohybem. Pravidelné cvičení, zejména silový trénink (činky), pomáhá budovat svalovou hmotu, která je klíčová pro regulaci glukózy v krvi.
6. Jak dosáhnout zdravé velikosti tukových buněk, jak je zmenšit?

Pro dosažení zdravé velikosti tukových buněk a jejich zmenšení lze doporučit následující postupy:

a) Vytvoření mírného kalorického deficitu: Konzumujte méně kalorií, než spotřebujete, ale ne drasticky. Příliš velký deficit může být kontraproduktivní.

b) Zvýšení fyzické aktivity: Pravidelné cvičení, zejména kombinace aerobního a silového tréninku, pomáhá spalovat tuk a udržovat svalovou hmotu. Silové cvičení má absolutní prioritu. i 30 minut lehkého aerobního tréninku = chůze můžete nahradit 3 x 10-15 dřepy. 

c) Optimalizace složení stravy: Zaměřte se na kvalitní bílkoviny, komplexní sacharidy a zdravé tuky. Omezte zpracované potraviny a přidané cukry.

d) Pravidelné stravování: Jezte v pravidelných intervalech, abyste udrželi stabilní hladinu inzulinu.

e) Dostatek spánku a snížení stresu: Tyto faktory ovlivňují hormony, které regulují ukládání tuku.

f) Zvýšení příjmu vlákniny: Vláknina podporuje zdraví střev a může pomoci regulovat chuť k jídlu.

g) Přerušovaný půst: Některé studie naznačují, že může pomoci zlepšit citlivost na inzulin a podporovat zdravou velikost tukových buněk. Hlavně ale pomůže zhubnout a tím pomůže lepší kontrole diabetu.

A jaké další mechanismy zpracování sacharidů existují v těle, jak jsou velké, důležité a jakou hrají roli?

Kromě inzulinem zprostředkovaného transportu glukózy do buněk existují i další mechanismy zpracování sacharidů:

a) GLUT1 transportéry: Tyto proteiny umožňují vstup glukózy do buněk bez potřeby inzulinu. Jsou důležité zejména pro mozek, červené krvinky a další tkáně, které potřebují konstantní přísun glukózy. Jejich role je zásadní, protože zajišťují základní přísun energie i v době, kdy hladiny inzulinu jsou nízké.

b) Cvičením stimulovaný transport glukózy: Během fyzické aktivity se zvyšuje využití glukózy ve svalech nezávisle na inzulinu. Tento mechanismus je významný, protože pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi během a po cvičení.

c) Jaterní glukoneogeneze: Játra mohou vyrábět glukózu z necukerných zdrojů (např. aminokyselin). Tento proces je klíčový pro udržení stabilní hladiny glukózy v krvi během hladovění nebo při nízkém příjmu sacharidů.

d) Střevní absorpce: Sacharidy jsou štěpeny enzymy ve střevě a absorbovány přes střevní stěnu. Tento proces je regulován různými hormony a může být ovlivněn složením stravy.

e) Glykogenolýza: Rozklad glykogenu (zásobní formy glukózy) v játrech a svalech. Tento mechanismus je důležitý pro rychlé uvolnění glukózy do krve, například při cvičení nebo v stresových situacích.

f) Mikrobiom: Střevní bakterie hrají roli v metabolismu sacharidů, ovlivňují absorpci živin a produkují metabolity, které mohou ovlivňovat citlivost na inzulin.

1. Nový výzkum ukazuje, že inzulin funguje spíše jako termostat regulující energii v krvi, přičemž bazální inzulin je důležitější než postprandiální výkyvy.
2. Osobní prahová hodnota tuku a velikost tukových buněk hrají klíčovou roli v rozvoji diabetu 2. typu, přičemž menší tukové buňky jsou metabolicky zdravější.
3. Prevence a léčba diabetu by se měla zaměřit na snížení bazálního inzulinu, udržování zdravé velikosti tukových buněk, prioritizaci příjmu proteinu a kombinaci vyvážené stravy s pravidelným cvičením.

Všechny tyto mechanismy jsou důležité a vzájemně se doplňují. Jejich relativní význam se může lišit v závislosti na aktuálním stavu organismu (např. po jídle, během cvičení, při hladovění). Společně tvoří komplexní systém, který umožňuje tělu efektivně využívat sacharidy jako zdroj energie a zároveň udržovat stabilní hladinu glukózy v krvi.
 Podívejte se na další články na našem blogu.